Předběžné tisky V. kresby emise Hradčany

Předběžné tisky V. kresby emise Hradčany

Rozsáhlá studie Jiřího Škalouda se věnuje zkusmým tiskům V. kresby emise Hradčany.

Autor: Burda Auction, s.r.o. (Jiří Škaloud), Publikováno: , Aktualizováno: 21.11.2024 17:16, Počet zobrazení: 618
Předběžné tisky V. kresby emise Hradčany

Součástí mnoha filatelistických sbírek a také celé řady výstavních exponátů, které jsou věnovány našim knihtiskovým známkám z období let 1918 – 1920, jsou různé zkusmé, pomocné a zkušební tisky. Vzhledem k tomu, že jich byla většina, podle dobových literárních pramenů, vyrobena dodatečně na objednávku Klubu českých filatelistů v Praze, lze jen velmi těžko odlišit původní materiál, který sloužil skutečně pro přípravu a výrobu známek, od mnoha účelových tisků pořízených pro uspokojení poptávky sběratelů. Díky skutečnosti, že prakticky všechny takto pořízené archy byly rozstříhány na čtyřbloky a jednotlivé kusy, mají tisky omezenou vypovídací hodnotu jak o období přípravy, tak i o vlastním průběhu výroby knihtiskových známek.

Většina tisků dokumentuje jen určité stadium přípravy, či výroby. Zřídkakdy se jejich pomocí podaří vysledovat bezprostřední postup práce rytce případně dalších zaměstnanců tiskárny při přípravě a výrobě tiskových desek. Pracovní postup má přitom zásadní vliv na konečnou podobou jednotlivých detailů obrazu známky. Použitý postup přímo souvisí se vznikem různých typů a retuší.

O to významnější jsou pak nálezy takových exemplářů, na kterých lze demonstrovat jednotlivé, na sebe navazující, fáze použitého pracovního postupu během výroby tiskové desky, včetně doložení vzniku řady odlišných typů.

Změna výrobního postupu tiskových desek

Patrně již v únoru roku 1919, tedy v době, kdy plně probíhala výroba známek podle prvního Muchova návrhu, ze kterého vznikly postupně první čtyři kresby s motivem Hradčan, vytvořil Alfons Mucha svůj druhý návrh, ve kterém zkombinoval střed známky z první kresby spolu s umístěním textů ze čtvrté kresby. Vznikl tak nový návrh, který prošel postupně dalšími pěti úpravami, neboť ve své původní podobě opět, tak jako v případě prvního návrhu, nevyhovoval především z důvodu přemíry světlých ploch v obrazu známky. Vývoj druhého návrhu byl završen vznikem definitivní páté kresby použité pro tisk známek, která však byla považována i tak za provizorní a vzhledem k neuspokojivým výsledkům a vzhledem k započatým pracem s využitím jiných motivů, byly další práce na vývoji této emise zastaveny.

O V. kresbě Hradčan je všeobecně známo, že díky chybně překreslené levé horní spirále a levé příčce do předlohy známek hodnoty 25 h, odkud tyto chyby přešly do pomocných sestav všech ostatních hodnot známek V. kresby a díky použitému výrobnímu postupu bylo nutné provést opravy nejen levé horní spirály a levé příčky, ale také opravit některé méně výrazné partie obrazu známek prorytím v hotových tiskových deskách. Mezi méně výraznými partiemi vynikal především vějíř pravé holubice a dále pak pravá příčka spolu s vlnovkami levé a pravé výzdoby.

Nezodpovězenou otázkou i nadále zůstává, zda oprava vějíře pravé holubice a ostatních méně výrazných partií v obraze známky byla uskutečněna současně (naráz) s opravou levé horní spirály a levé příčky, nebo zda existoval určitý časový odstup mezi těmito opravnými zásahy, a zda byly pořizovány (zda existují) zkušební tisky po opravě vějíře a některých součástí výzdob, ale před opravou levé spirály a příčky, nebo naopak.

Tato otázka se totiž nabízí vzhledem k tomu, že oprava vějíře pravé holubice a výzdob byla provedena i u tiskových desek, u kterých nebyla levá horní spirála, ani levá příčka opravována. Vše nasvědčuje tomu, že byly přednostně prováděny opravy vějíře pravé holubice a výzdob a jen u některých desek zřejmě současně také opravy levých horních spirál a levých příček. Potřebné doklady, které by poskytly uspokojivou odpověď na tuto otázku však bohužel nejsou k dispozici ani v Poštovním muzeu, ani mezi specializovanými sběrateli Hradčan.

Technologický postup při výrobě tiskových desek určených pro tisk známek v páté kresbě se zásadně lišil od použitého postupu při výrobě tiskových desek prvních čtyř kreseb. Rozdíl spočíval v tom, že u páté kresby nebyly zhotovovány přípravné sestavy pro každou jednotlivou hodnotu známek. Byly zhotoveny pouze přípravné sestavy pro hodnotu 25 h a ty umožnily pořízení pomocných sestav ostatních hodnot. Pořízené sestavy byly upraveny přelepením hodnotových štítků a nalepením počítadel v dolním okraji. Tím došlo ke zrychlení a zlevnění přípravné fáze výroby, neboť odpadla výroba předloh, výchozích štočků, pomocných tisků a přípravných sestav pro každou jednotlivou hodnotu.

To vše ve svém důsledku umožnilo vznik do té doby neexistujících číslicových a polohových typů hodnotového údaje.

Doklady nejvýznamnějších oprav tiskových desek – hodnota 500 h

Následující několikeré srovnání spolu úzce souvisejících exemplářů dokládá a potvrzuje v literatuře publikované údaje o způsobu provádění nejvýznamnějších oprav tiskových desek.

Ke studiu se velmi dobře hodí hodnota 500 h, neboť existující materiál pochází výhradně ze dvou tiskových desek, na kterých se vyskytují všechny sběratelsky významné i méně významné odchylky známé u páté kresby. První a druhá tisková deska uvedené hodnoty byly vyrobeny s více jak půlročním časovým odstupem a lišily se navzájem zásadně typem levé horní spirály a absencí počítadel u druhé tiskové desky, neboť ta byla dodatečně pořízena pro dotisk známek na letecké přetisky.

Jedná se o zkusmý tisk a černotisk hodnoty 500 h pocházející ze stejného, a to 15. známkového pole II. tiskové desky, která byla zhotovena dodatečně pro potřebu tisku leteckých známek ve druhém čtvrtletí roku 1920. Dále pak je předkládán zkusmý tisk a vlastní známka pocházející z 93. pole z druhé tiskové desky ve srovnání se známkou z 93. známkového pole I. tiskové desky s ukázkou způsobu provedení opravy pravé příčky, která je označována jako rámečkový typ.

Druhá tisková deska – 15. známkové pole

    Zkusmý tisk v hnědé barvě na křídovém papíru z období před opravnými zásahy rytce. Tisk obsahuje tyto neopravené detaily:

  • krátká levá příčka – I. typ příčky,

  • otevřená 4. spirála – I. typ spirály,

  • vějíř pravé holubice ve tvaru ( - - ),

  • pravá vnitřní rámová čára – pravá příčka je přerušovaná a kratší,

  • levá vlnovka naproti 2. háčku a pravá vlnovka proti 3. háčku jsou přerušeny.

Zkušební tisk (černotisk) na křídovém papíru z období po provedení opravných zásahů rytcem. Tisk obsahuje již opravené detaily v podobě, jak jsou známy z vytištěných známek:

  • II. typ levé příčky (levá příčka prorýpnutím spojena s dolním rámem),

  • II. typ spirály (levá horní spirála byla uzavřena),

  • vějíř pravé holubice byl shora uzavřen – útvar ( + - ),

  • opakované přerušení pravé příčky bylo odstraněno, příčka je delší,

  • vlnovky vlevo proti 2. háčku a vpravo proti 3. háčku byly prorýpnuty.

 

V období mezi zhotovením obou otisků, kromě provedených oprav, došlo ke vzniku dvou významných odchylek v obrazu známky:

1/ Došlo k poškození vnitřní části 8. spirály pravděpodobně kouskem kovu, který zůstal zaryt do vyleptaného závitu spirály po celou dobu dalšího používání zhotovené desky k tisku.

2/ Zřejmě podobný kousek kovu zůstal zaryt v obloze nad koncem střechy. Vzhledem k tomu, že na zkusmém tisku z období před opravou tato skvrna není, je jisté, že se nejedná o součást původních paprsků, ani o neproleptané místo při výrobě tiskové desky.

Barevná skvrna nad střechou i poškození 8. spirály se vyskytují u celého nákladu vytištěných známek.

 

Obr. 1 - Zkusmý tisk (los 975 v aktuální Aukci 77)

Obr. 2 - Černotisk (los 975 v aktuální Aukci 77)

Obr. 3 - Známka (los 975 v aktuální Aukci 77)

 

Druhá tisková deska – 93. známkové pole

   Zkusmý tisk v hnědé barvě na křídovém papíru z období před opravnými zásahy rytce. Tisk obsahuje tyto neopravené detaily:

  • krátká levá příčka – I. typ příčky,

  • otevřená 4. spirála – I. typ spirály,

  • vějíř pravé holubice ve tvaru ( - - ),

  • přerušovaná pravá vnitřní rámová čára – pravá příčka je zkrácena,

  • levá vlnovka proti 2. háčku a pravá vlnovka proti 3. háčku jsou přerušeny.

Finální podoba známky po všech provedených opravách má uzavřenou 4. spirálu, uzavřený vějíř pravé holubice shora (útvar + - ), levou i pravou vlnovku bez přerušení a levou příčku v neopravené podobě, tedy prvního typu.

Nejvýrazněji byla opravena horní část pravé příčky. Prorytím bylo odstraněno její přerušení proti 9. listu a celkově byla prodloužena tak, že dolní konec sahá až do poloviny pravého dolního vázání. Od tohoto konce je patrná slabá rýha směrem k dolní části pravé příčky, mírně vyosená směrem k 9. spirále. Spodní část pravé příčky spolu se zakončením vnitřního oblouku nebyly nijak opravovány.

Pro srovnání je třeba na tomto místě uvést, že stejné známkové pole, tedy 93., avšak I. tiskové desky tvoří rámečkový typ. Zde rovněž při opravě pravé příčky byla horní část protažena souvislým prorytím přes dolní vázání a viditelně spojena s dolní částí pravé příčky.

Je zajímavé, že rytec opravil téměř shodným způsobem pouze toto známkové pole na obou tiskových deskách i přesto, že mezi zhotovením obou desek uplynulo více jak půl roku.

 

Obr. 4 - zkusmý tisk– ZP 93/TD2 - před opravou (los 978 v aktuální Aukci 77)

Obr. 5 - ZP 93/TD2 - známka (los 978 v aktuální Aukci 77)

Obr. 6 - ZP 93/TD1 – známka - rámečkový typ

 

Detail pravé příčky – vznik rámečkových typů

Obr. 7 - zkusmý tisk– ZP 93/TD2 - před opravou

Obr. 8 - ZP 93/TD2 - známka

Obr. 9 - ZP 93/TD1 – známka - rámečkový typ

Druhá tisková deska – 2. známkové pole

Za povšimnutí stojí skutečnost, že u hodnoty 500 h tištěné II. tiskovou deskou, u které existují pouze 3 známková pole s opravenou levou příčkou, je jedno z nich, a to konkrétně 2. známkové pole, jedním ze čtyř známkových polí na tiskové desce, na kterém nebyl vůbec opraven vějíř pravé holubice. Známkové pole nese tedy původní vadu – útvar ( - - ). Jako jediné na této tiskové desce má však dolní část pravé příčky spolu s dolní částí bílého oblouku v podobě, která je v některých literárních pramenech popsána jako „obloukový podtyp“.

Za předpokladu nalezení zkusmého tisku pocházejícího z tohoto pole a pořízeného v období před zahájením provádění oprav, tak jako tomu bylo u zkusmých tisků 15. a 93. pole, by bylo možné definitivně odpovědět na otázku, zda obloukový typ vznikl jako důsledek opravy prováděné rytcem až v hotových tiskových deskách, nebo zda vznikl jako důsledek nedokonalého přenosu obrazu předlohy známky na světlocitlivý povrch na tiskové desce při kopírování.

Z uvedeného popisu je zřejmé, že 2. známkové pole může být prakticky využito pro zkoumání jen některých, avšak neméně důležitých detailů pracovního postupu, které nelze zkoumat na 15. případně 46. známkovém poli. Na vyobrazeném zkušebním tisku (černotisk) je již patrné provedení oprav levé horní spirály a levé příčky. Rovněž pravá rámová čára a vlnovky v levé a pravé výzdobě nenesou žádné stopy původního slabého proleptání. Pouze vějíř pravé holubice zůstal jak shora, tak i zprava přerušen.

Obr. 10 - Černotisk (los 976 v aktuální Aukci 77)

Obr. 11 - Známka (los 976 v aktuální Aukci 77)

Rozsah a způsob provedení oprav u hodnoty 15h

Vyobrazený vodorovný šestiblok s úzkým horním okrajem hodnoty 15 haléřů tvoří známková pole 5 – 7 a 15 – 17 z I. tiskové desky. Jedná se o zkusmý tisk provedený v modré barvě na křídovém papíře, který byl pořízen před zahájením provádění oprav tiskové desky rytcem. Jedná se o mimořádně cenný dokladový materiál, na kterém lze při porovnání s vlastními známkami doložit jaké opravy rytec před zahájením tisku provedl.

Obr.12 - zkusmý tisk – 5 - 7, 15 – 17/TD 1 (los 968 v aktuální Aukci 77)

Obr.13 - Známka – 5 - 7, 15 – 17/TD 1

 

Na zkusmém tisku lze nalézt, na jednotlivých polích, celou řadu dílčích deskových vad, které jsou důležitými markanty, jež nám umožňují jejich bezpečnou identifikaci.

Všech šest známkových polí má otevřenou levou horní spirálu, neopravenou levou příčku a neopravený vějíř pravé holubice. Při porovnání s jednotlivými známkami zjistíme, že u všech uvedených polí rytec uzavřel levou horní spirálu a opravil vějíř pravé holubice prorytím na útvar (+ -).

Kromě toho dále na známkovém poli 5, 15, 16 a 17 opravil dolní část levé příčky tak, že na 16. známkovém poli vznikl podtyp druhého typu příčky a na ostatních třech polích vznikl II. typ příčky. Na 6. a 7. známkovém poli zůstala levá příčka neopravena, tedy v podobě I. typu.

Obr. 14 - Detail levé horní spirály - ZT – 15. pole

Obr. 15 - Detail levé horní spirály - ZP 15/ TD1

Obr. 16 - Detail levé příčky - ZT – 15. pole

Obr. 17 - Detail levé příčky -ZP 15/ TD1

 

Při zevrubném porovnávání dalších částí obrazů známek s identickými částmi obrazů na zkusmém tisku bylo zjištěno, že u žádného z uvedených polí nemusel rytec prorývat ani levou a pravou vlnovku, ani horní část pravé příčky (na rozdíl např. od hodnoty 500 h), neboť tyto detaily jsou dobře proleptány.

Zkusmý tisk má dolní část pravé příčky na všech polích, s výjimkou 7. pole, v podobě shodné s tvarem na vlastních známkách. Tato dolní část pravé příčky je tvořena delší bílou čárkou, která je spojena s dolní spojnicí rámců a vedle ní z levé strany je vždy zakončení bílého oblouku tvořené kratší bílou čárkou nespojenou s dolní spojnicí rámců. Na 7. poli zkusmého tisku však nebyl tento detail dostatečně proleptán a v uvedeném místě je jen jediná nepatrná krátká bílá čárka na místě pravé příčky, která není spojena s dolní spojnicí rámců. Tisková deska byla rytcem v tomto místě opravena prorytím v místě dolní části pravé příčky. Na 7. známkovém poli tak byl vytvořen další takzvaný „III. rámečkový typ“, kdy dolní část pravé příčky byla prorýpnuta od spojnice rámců až do poloviny dolního vázání. Přitom dolní část bílého oblouku zcela chybí. (Publikováno p. Františkem Hamrem).

Obr. 18 - Detail vějíře pravé holubice a pravé příčky – vznik rámečkových typů:srovnávací 15. pole ZT

Obr. 19 - Detail vějíře pravé holubice a pravé příčky – vznik rámečkových typů: ZT – 7. pole

Obr. 20 - Detail vějíře pravé holubice a pravé příčky – vznik rámečkových typů: ZP 7/ TD1

 

   Dokumentovaný nález zkusmého tisku jednoznačně prokazuje, že rytec prováděl opravy pravé příčky spolu s opravami levé příčky, 4. spirály, levé a pravé výzdoby a vějíře pravé holubice, zatímco tzv. obloukové typy, popisované jako oprava dolní části bílého oblouku na pravé straně obrazu známky, nejsou vlastně žádnou opravou provedenou rytcem, ale odchylkou, která je důsledkem nedokonalého přenosu obrazu předlohy přes prizmatický hranol na světocitlivou vrstvu nanesenou na kovovou desku.


(Veškeré uvedené informace a závěry jsou názorem autora)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podobné články

Československá rarita 50/50 DOPLATIT v březnové Sálové aukci 78

V nadcházející březnové Sálové aukci 78 bude dražena legenda československé filatelie, ikonický chybotisk 50/50 DOPLATIT. Jedná se o raritu, jejíž jméno má mezi sběrateli i laickou veřejností zvuk již téměř 100 let. Nepatrný počet dochovaných exemplářů a výjimečné okolnosti jejího vzniku i následného objevu z ní činí nedostižný cíl všech sběratelů československých známek již od dob I. republiky.

Po rekordním prodeji jiného exempláře v naší podzimní Sálové aukci 76 lze i nyní očekávat zvýšený zájem sběratelů a investorů.

 

Nové číslo časopisu Filatelie 1/2025

Vychází nové lednové číslo časopisu Filatelie, které lze objednat na stránkách filatelie.cz

V časopise naleznete mimo jiné tyto zajímavé články: Pozor na odlišnosti některých zahraničních fotoaestů, Nebývalá doplatní frankatura z roku 1940 na Exponetu, Australský klokan s převrácenou průsvitkou (a další vzácnost) a mnoho jiného.

Hodnocení Online aukce 77 Vladimírem Dražanem

Díky bezvadně fungující aplikaci burda|LIVE BIDDING uzavřela firma Burda Auction s.r.o. letošní rekordní aukční rok opět jednodenní aukcí zcela v režimu on-line. Z nabídnutých téměř 2.300 položek včetně 243 sbírek a partií v celkové hodnotě 8,8 milionů korun se jich prodalo téměř 80 %.

Koloniální rarita Natalu v Aukci 77

Vysoké neupotřebené koloniální nominály jsou mezi sběrateli a investory značně oblíbené, v katalozích rychle rostoucí a dosahující vysokých tržních cen. Nejinak je to i u nejvyšší vydané hodnoty Natalu, 20 libry s portrétem krále Eduarda VII. Tato známka byla vytištěna tiskárnou De La Rue v roce 1902 a na trhu se vyskytuje v neupotřebeném stavu jen zcela výjimečně. V rámci listopadové Online aukce 77 nabídneme bezvadný exemplář této známky pocházející z prestižní sbírky rumunského krále Karla II.


Nové číslo časopisu Filatelie 11/2024

Vychází nové listopadové číslo časopisu Filatelie, které lze objednat na stránkách filatelie.cz

V časopise naleznete mimo jiné tyto zajímavé články: Deskové vady na emisi Košické 1945 (3), Českoslovenští vojáci v letech 1939-45 (27), Výhoda pro vojáky na Vánoce roku 1940. Přílohou bude mj. nový katalog Přepážkové listy s kupony s přítisky České pošty z pera znalce M. Arbeita.

Výstava Filatelie – rarity a příběhy

Aukční dům Burda Auction ve spolupráci s významnými českými sběrateli a investory se jako vystavovatel zúčastní první výstavy vzácností ze sbírek předních českých filatelistů s názvem „Filatelie – rarity a příběhy“, kterou pořádá Odborná společnost filatelistických studií Svazu českých filatelistů ve dnech 12. až 17. listopadu v Point Café & Gallery na Kafkově náměstí v Praze.