| Za zvláštní zmínku jistě stojí třeba Staroitalské státy a Lombardsko-Benátsko, které až na výjimky pocházejí z pozůstalosti - srovnávací sbírky významného francouzského znalce P. Macoveanu (coby jeho vlastní sbírkový či srovnávací materiál původně neurčený k prodeji, jsou často zkoušené jiným znalcem nebo dosud nikým neoznačené). Byl to jeden z největších evropských znalců klasiky, kurátor významných sbírek mj. ve francouzských šlechtických rodinách, publicista a autor dnes vzácného katalogu "Catalogue spécialisé des timbres anciens d\'Europe (1980)". S jeho značkou se setkáváme i na velkých raritách, jež se obchodují zejména na západních trzích. Těžištěm jeho odborného zájmu byla právě stará Itálie a také Francie. |
 |  |  |  |  |  | |||||
| Los 160 | Los 207 | los 208 | Los 209 | los 210 | Los 674 |
Prodeje ze sbírek velkých znalců jsou vždy zárukou, že se na trh dostávají známky s "něčím navíc"; v nějakém detailu, specialitě či kvalitě bývají zajímavější, než běžné exempláře týchž známek. Jsou často exkluzivní - na trhu se objevují po mnoha desítkách let a na dlouho opět mizí.
Během tažení Mustafy Kemala Paschy (gen. Atatürk) a jeho republikánské kampaně, od ustavení provizorní Národní vlády v Ankaře v létě 1920 do svržení sultána Mehmeda v listopadu 1922, byly pro nedostatek známek přetiskovány kolky všemožných úřadů osmanského státu. Nejprve šlo o ruční přetisky často lokální a z dřevěných štočků, později od roku 1921 se přetisky zhotovovaly již knihtiskem, centrálně v Ankaře. Vedle 2 emisí přetisků na zbytcích výplatních známek z let 1914-1917, bylo vydáno 23 emisí na kolcích a daňových známkách. Nouzově se k přetištění dostaly i makulatury známek osmanské říše, známky "nevydané" atd. Přetisky nesou různé nápisy - "Ankara / 3 Kurus", "Posta/Kurus/3", "osmanli postalari" aj., s letopočty, v různých typech, s variantami poloh a tiskových vad. I pouhou generální řadu provizorií, díky určitým, zcela nedostupným kusům, vlastní jen několik sběratelů na světě. Vzácné jsou také jakékoli celky těchto známek. |
 | Tato vydání jsou elitou mezi materiálem 20. století, a to i ve světovém měřítku. Některá levná provizoria, v řádu stovek EUR, jsou v katalozích dosud podceněná, lze očekávat další cenový růst a to zejména díky silné a patriotické filatelii v samotném Turecku se 70 milionovým trhem, stálé přítomnosti těchto známek na prestižních aukcích mj. v USA a také vzhledem k obecnému zájmu o oblast od Egypta po Irán. | |
| Los 880 |
| Samozřejmostí našich aukcí je silná sestava Anglie, kde vynikají zejména dopisy - 4x Penny Black ze vzácné TD 9, s Penny Black a razítkem poštovní schránky, nebo se dvěma Two Pence s raz. 1844 a také hned tři "transatlantic packets". |  |  | ||
| Los 949 | Los 954 |
| Dále není možno pominout sestavy dopisů lokálních a soukromých pošt z USA (celistvosti tohoto typu na americkém trhu běžně dosahují 100% a více dle kat. Scott), nebo řadu vzácných, poštovně nepoužitých známek Grenady a Trinidadu s několika skutečnými raritami. |
 |  |  | Tento chybotisk, v tuzemsku vůbec poprvé, svým významem přesahuje vše, co se kdy z Grenady nacházelo a nachází v českých sbírkách! | |||
| Los 1002 | Los 1065 | Los 1029 |
| Zajímavá je i sestava bornejských zkusmých tisků - zoubkované ZT barev a také nezoubkované z depozitu British North Borneo Company. Jedná se o poslední část z velké sbírky, jež byla Burda Auction svěřena k prodeji v roce 2014. Z význačných známek uveďme dále alespoň asi neopakovatelný jihoafrický protisměrný pár 1 Penny "Dromedaris", palestinskou SG.59 Egyptian Exp. Force 20 Piaster perforace 14 a slavné havajské provizorium "Clark manuscript" (Losy 1172, 1321, 1009). |
 |  | ||||||
| Los 1172 | Dromedaris na £5 bankovce | ||||||
Jihoafrické černo-červené pennyovky jsou ikonickými známkami s motivem odkazujícím k samému vzniku kolonie. Zobrazují holandskou loď Dromedaris, trojstěžník z malé flotily Nizozemské Východoindické Společnosti, která pod velením Jana van Riebeecka doplula v roce 1652 k jihoafrickým břehům. Flotila vezla i 90 kolonistů, kteří v blízkosti Mysu Dobré Naděje vybudovali opevněnou osadu - dnešní Kapské Město a založili vůbec první trvalé osídlení Evropanů v Jižní Africe. Známky 1 Penny byly vydány v letech 1926-1927. Do prosince 1926 se tiskly u Waterlow v Londýně a od 1927 u Govt. Printer v Pretorii. Zde přišli s nápadem tisknout známky i do známkových sešitků a nejen jako běžné přepážkové archy. Tehdy vznikly nové tiskové archy s odlišnou sazbou i zoubkováním, s pravou polovinou archu převrácenou. Z takového archu se zleva i zprava oddělovaly 6-bloky pro sešitek (SG.6) se čtyřiadvaceti 1 Penny známkami. Naprosto ojediněle se omylem při oddělení 6-bloku z prostředku archu odtrhla i známka z vedlejší poloviny, tedy převrácená! Takový celek tj. 7- až 8- blok do sešitku vložit nešel, a tak se převrácené známky zase oddělily. Kolik protisměrných párů tedy mohlo vzniknout a ještě se zachovat? V oficiálním procesu výroby sešitků žádný. Snad si tedy jen někdo na pretorijské hlavní poště (kde se zřejmě sešitky sestavovaly) uvědomil, že má v podobě náhodných (nebo méně náhodných) tête-bêche v rukou cosi filatelisticky zajímavého a nějaké takové páry odtud vynesl. Což jistě vzhledem ke kontrolované manipulaci s ceninami nemohl být častý úkaz! Možný, ale nepravděpodobný (nejsou žádné dokumenty v tom smyslu), je oficiální prodej různých zbytků z výroby sešitků. Není nám znám žádný větší celek, 4-páska, či dokonce arch. Existence i pouhých párů je tedy obestřena jistým tajemstvím a to je samo sebou přidanou hodnotou k jejich objektivní vzácnosti. |
Co říci k Palestině SG.59 ? Neví se mnoho, v tuto chvíli nám není známa žádná specializovaná publikace, která by se o ní šířeji zmiňovala. Britové nechali v roce 1918 vydat známky pro civilní poštovní provoz v okupované Palestině. V londýnském Somerset House (Stamping Dept.) bylo vytištěno vydání EEF (Egyptian Exp. Force), nejprve 1 piastrové, dále 1 Pia s přetiskem 5mill a pak série 1mill-20Pia v zoubkování 15x14. Ta byla v letech 1920-1922, kdy vláda přešla do kompetence civilní administrace, přetištěna trojjazyčným přetiskem "Palestine" (Jerusalem, tiskárna kláštera Řecké ortodoxní církve). |
 | Pro přetisky se kromě emise 1918 s perforací 15x14 použily nově dotištěné malé nominály EEF s novou perforací 14, které vyšly v prosinci 1920. Od května do srpna 1921 se všech 11 hodnot emise 1918, včetně 20Pia, přetiskovalo v určitých nákladech. V srpnu se tisklo i na další dodatečné vydání nejnižší 1mill perf.14 a také na zcela novou 20Pia perf.14! Že by již došel právě i ten nejvyšší nominál s původní perforací? 20Pia 15x14 byly přetištěny již v září 1920, také i v uvedeném období květen-srpen 1921 (dle SG. to bylo 4.8. 1921). A najednou bylo potřeba již v srpnu natisknout nové s perforací 14? To řídký poštovní provoz nejvyšších nominálů jistě vylučuje, a navíc je to paradoxní, neboť poté(!), a to až do roku 1922, se znovu objevuje dostatek 20Pia s původní(!) perforací 15x14 a s novým přetiskem přímo ze Somerset House. Nabízí se vysvětlení celé situace - Perforace 14 nebyla nikdy určena známce 20Pia! Víme, že v Somerset House jela perforace 15x14 na všech hodnotách a na malých i nová perforace 14. Před srpnem 1921 byl omylem do perforačky s rozměrem 14 vložen i arch (nebo více) vysoké 20Pia, které ale prokazatelně byly souběžně perforovány na 15x14 v dostatečném množství. Omyl byl rozpoznán, další archy 20Pia se na perf.14 nedaly (nebyl důvod); nicméně tento arch, nebo maximálně malý počet archů, byl odeslán s ostatními tj. s archy 15x14 do Jeruzaléma k srpnovému přetištění. (V Somerset House se přetiskovalo až od 26.9.21). Každopádně vznikla rarita prvního řádu. Zásadním faktem také je, že se nedochoval ani jeden nepoužitý kus! Počet razítkovaných odhadujeme na několik, maximálně 20 dnes existujících exemplářů. V katalogu tato známka již nějaký čas "stojí" na 2.500 GBP a vzhledem k výše uvedenému se lze se domnívat, že je aktuálně podceněná! | |
| Los 1321 |
Závěrem pár slov k havajské Sc.7 (los 1009) z roku 1857. Jde o provizorní přepis "5" (Cents) na 13-centovkách z II. emise (Sc.6). |
 | Tisk II. emise objednal v roce 1853 známý první havajský poštmistr H.M. Whitney až v Bostonu. Vyšly tak pěkné hlubotisky 5C modrá a 13C červená s portrétem krále Kamehamehy III., na bílém ručním papíru, tzv. "Boston Engraved." Nominály odpovídaly tehdejším tarifům. 5C pro dopisy mimo Havaj dopravené na loď mířící do San Francisca (dále lodní přeprava placena hotově a na území USA vyplaceno dalšími známkami. 13C pak pro dopisy s celým vyplaceným portem (5C na loď + 2C lodní poplatek + 6C taxa s dosahem ze San Francisca na východní pobřeží). Roku 1855 byl zvýšen celkový tarif na 17C a prodeje 13C červených známek na havajských poštách prakticky ustaly. O to víc mizely 5C známky a v lednu 1857 prakticky došly! V roce 1856, po rezignaci H.M. Whitneye, nový generální poštmistr Joseph Jackson otálel s objednávkou nových 5-centových známek z Bostonu a na začátku roku 1857 tak ještě nebyly. Dle dostupných pramenů dal Jackson příkaz opatřit několik(!) archů 13C známek, jichž byl dostatek, ručním přepisem "5". Několik kusů prý přepsal sám, většinu pak jeho koncipient a příští generální poštmistr Alvah Clark. Tak vzniklo teprve druhé známkové provizorium v dějinách, první bylo na Kubě v roce 1855. Nové 5C známky (Sc.8 na tenkém ručním papíru) dorazily z Bostonu v červnu 1857. Jedno z prvních provizorií na světě, doložený přepis jen několika archů 13C známek, existence řádově pouze desítek exemplářů a jen 19 dopisů, zájem o tyto rarity ze strany těch největších sběratelů všech dob - od Ferarryho, Casparyho a Hinda po admirála Harrise či D. Goldena. Z těchto indicií jistě plyne jasný závěr o významu a vzácnosti! | ||
| Los 1009 |
Použitá literatura:
Adolf Passer, The Stamps of Turkey, Royal Philatelic Society, London 1938.
ageofsail.net, capetownpartnership.co.za
Stanley Gibbons 2016
The David Golden Collection - The Hawaiian Stamps, Siegel Galleries, 2011
siegelauctions.com/exhibits/
