Vedle hledaných královských a císařských listin s podpisy panovníků; v aktuální nabídce např. Ferdinand I. Habsburský či Rudolf II., budou mít sběratelé ojedinělou příležitost získat vzácný rukopis posledního vladaře domu rožmberského, Petra Voka z Rožmberka (1539-1611). Tento pozdně renesanční český aristokrat byl jednou z nejvýznamnějších postav předbělohorské doby a neformálním zástupcem nekatolické stavovské většiny v českých zemích. Jeho smrt znamenala vymření starobylého rožmberského rodu a byla také symbolem končící náboženské tolerance. |
 |  |  |  | ||||
| Los 3540: FERDINAND I. HABSBURSKÝ (1503-1564) | Los 3546: RUDOLF II. (1552-1612) |
 |  |  | ||||
| Los 3545: PETR VOK Z ROŽMBERKA (1539-1611). Česky psaná listina (missiv), adresovaná na nejvyššího hofmistra Českého království Jiřího Popela z Lobkovic na Libochovicích (1540-1607) ve věci splacení dlužné sumy, zajímavý kontext, v textu mj. zmíněn Václav Budovec z Budova apod.; text dopisu je dle dobové zvyklosti psaný písařem (úředníkem panství) a doplněný o vlastnoručně Petrem Vokem psaný text "vaši milosti volný...švagr a přítel"..."rukú vlastní". | ||||||
Sběratelsky velmi oblíbenými jsou podpisy či rukopisy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937). Jako los 3583 nabídneme unikátní černobílou fotografii ateliéru Stoklas Brno s jeho podpisem a podpisy francouzského maršála a ministerského předsedy Phillipa Pétaina (1869-1951) a československého ministra obrany Františka Udržala (1866-1938). Fotografie vznikla během cvičení československé branné moci u Kroměříže na konci srpna roku 1929. |
 |  |  | |||||
| Los 3583: TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK | Společná fotografie generálů (Pétain, Milovanovič atd.) | Lidové noviny, 30. srpna 1929. |
| Pouze ojediněle se na trhu objevují rukopisy českých velikánů 19. století. Mimořádný je např. dvoustránkový vzácně česky (!) psaný dopis "Otce národa" Františka Palackého (1798-1876) adresovaný svému synovi Janovi do francouzské Nice, kde s rodinou často pobýval. Česky psané dopisy Palackého jsou výjimečné! |
 | |  |  |  | |||
| Los 3583: FRANTIŠEK PALACKÝ (1798-1876) | |||||||
Za zcela mimořádné lze považovat kompletní partitury s podpisy skladatelů Zdeňka Fibicha a Františka Škroupa, položky 3638 a 3668. František Škroup (1801-1862), byl vynikajícím hudebníkem a skladatelem a kapelníkem Stavovského divadla. Proslul hudbou k frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které při premiéře konané 21. prosince 1834 poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou. V roce 1860 přijal místo kapelníka u německé opery v nizozemském Rotterdamu. Po necelých dvou letech zde 7. února 1862 zemřel a je pohřben na rotterdamském hřbitově Algemene Begraafplaats Crooswijk. Škroupovy rukopisy patří mezi velmi vzácné. |
 |  |  | |||||
Los 3668: FRANTIŠEK ŠKROUP (1801-1862). Vlastnoručně psaná dvoustránková (!) partitura "Tantum ergo" pro mužský sbor doprovázený varhany nebo klarinetem, fagotem, rohy a houslemi, podpis "F. Skraup", datováno v Amsterdamu 28. ledna 1861. Unikátní nabídku rukopisu partitury jedné z nejvýznamnějších kulturních osobností českých dějin, vhodné pro největší sbírky rukopisů nebo do sbírkového fondu soukromých či státních institucí! | |||||||
Český hudební skladatel Zdeněk Fibich (1850-1900) doplňuje vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka trojici českých skladatelů druhé poloviny 19. století, kteří svým významem přesahují rámec české kultury. Významně zasáhl do všech hudebních oborů jako je opera, symfonická báseň, symfonie, ouvertura, píseň, komorní a klavírní tvorba. Fibichovy rukopisy se na trhu vyskytují výjimečně. |
 |  |  | ||||
| Los 3638: Vlastnoručně psaná stránková partitura "Fanfáry" k Jubilejní výstavě s podpisem a datací 4/5 1891 - výstava byla nakonec zahájena Fanfárami od Antonína Dvořáka. Velmi vzácné, neopakovatelná nabídka! | Betty Fibichová, rozená Barbora Hanušová (1846-1901), česká operní pěvkyně | |||||
