Odborné články

Mgr. David Kopřiva pojednává o odhaleném padělku.

Méně známá oblast známek Islandu s přetiskem "Í GILDI \'02-\'03". Typologie a zajímavosti této oblasti islandské filatelie.

Dosavadní veškerá filatelistická literatura již přes devadesát let uvádí, že přetisková deska z ruční sazby použitého III. druhu přetisku, přetisková deska "A/1,2", kterou byly přetištěny některé nominální hodnoty vydání známek emise "Hradčany", byla následně použita k přetištění spěšných známek. Ukazuje se, že tato informace není správná, jak zdůvodním níže.

Exkluzivně pro www.burda-auction.com přeloženo do češtiny z anglického originálu "Field post of German air force in Subcarpathia 1915 - Dreams may come true" uveřejněného v "The Sub-Carpathian Messenger" č. 14 (2011), str. 10-17, se souhlasem redakce The Sub-Carpathian Messenger.

Zajímavý pohled českého odborníka na filatelii v Katalánsku.

V sobotu 2. dubna 2011 se uskutečnila celkově 32., ale teprve 6. sálová aukce fy BURDA AUCTION, s.r.o. Již při zběžném prolistování aukčního katalogu bylo zřejmé, že pokud jde o nabídku klasických známek Evropy i zámoří, půjde o aukci, jaká u nás minimálně od roku 1939 uspořádána nebyla.

Nejsme sami, kdo stojí před tímto problémem. Překvapivě se k němu vyjádřil i pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka, který v článku /1/ mimo jiné uvedl, že "...podobnému problému - tedy úbytku členů - u nás nečelí pouze církve, nýbrž v zásadě všechny významné společenské organizace, jako jsou mládežnická hnutí, politické strany, sportovní kluby atd. Dochází k něčemu, co bychom mohli nazvat atomizací společnosti". Myslím, že je to vystiženo naprosto přesně.

Špirálový, priečkový a súčasne oblúkový typ. Pozor na Náchodské falzá.

Koncem listopadu 2010 byla v Poštovním muzeu v Praze ukončena výstava s názvem "Užitá grafika ve službách pošty - ozdobné telegrafní blankety I. republiky". Protože tyto blankety včetně obálek se staly poslední dobou předmětem zvýšeného sběratelského zájmu, připomeňme si jejich přehled, výtvarnou podobu a také další informace zjištěné v Národním archivu.

Hodnocení roku 2010 začnu poněkud atypicky. Po dlouhé době, u příležitosti 13. ročníku mezinárodního veletrhu SBĚRATEL, vyšel 4. září 2010 v celostátním deníku /1/ obsáhlý článek věnovaný filatelii. To byl z hlediska propagace filatelie počin velice záslužný, neboť masová média věnují filatelii minimální pozornost. Bohužel autorovi článku bylo poskytnuto několik nepřesných údajů, které neodpovídají skutečné situaci na našem filatelistickém trhu.  

Perfiny a jimi označené (znehodnocené) známky byly dříve považované za poškozené a sběratelé je často vyhazovali; dnes je tomu už jinak - dokonce výstavní řády FIP je explicitně uvádějí jako plnohodnotný filatelistický materiál. Jako ve všech oborech, i v perfinech lze nalézt vzácné a běžné exempláře. Pro tento článek i pro jednorámový exponát, na který se v článku rovněž odkazuji, jsem záměrně zvolil jeden z nejběžnějších perfinů. Posuďte sami, zda obsahuje zajímavý nebo nezajímavý sběratelský materiál.

Za dobu mého téměř 20letého profesionálního působení ve firmách Profil a Burda Auction, s.r.o., mi prošly rukama desetitisíce aukčních položek a mnohé z nich jsem pro aukční katalogy popisoval. Domnívám se, že tedy mohu dost dobře posoudit, jaký filatelistický materiál je na našem trhu výjimečný a co je opravdu vzácné.

Mezi položkami, nabízenými v sekci Obchod filatelistické firmy Burda Auction. s.r.o., se nedávno objevila zajímavá položka - novozélandská obrazová dopisnice zaslaná v březnu roku 1900 na pražskou adresu V. Friče, tehdy známého obchodníka s "přírodninami", tedy s etnografickými kuriozitami, minerály, vycpanou faunou a vylisovanou florou z cizích krajin.

Současné specializované katalogy a dokonce i monografie uvádějí, že převrácený přetisk "SO 1920" na známkách 500h hnědá, emise Hradčany, se vyskytuje na obou vydaných tiskových deskách (TD 1, TD 2) ve dvou barvách přetisku, tedy modré a černé, tak jako u známek oficiálně vydaných s normální polohou přetisku. Není tomu tak!

V dalším pokračování padělaných známek se podíváme na "Krásy prvních islandských známek". Vzhledem k obrovské převaze padělků mezi sběrateli jsou informace a ukázky velmi potřebné a v mnohém mohou dobře pomoci!

V článku se zamýšlím nad známkami Norska a především nad problematikou padělání známek této severské země. Tímto tedy jen okrajově vyzdvihuji málo známé a velmi zajímavé okolnosti kolem častých padělků Norska.

Samotného mě to poněkud překvapilo, že to je již sedm let, co komentuji náš filatelistický trh a po skončení kalendářního roku se pokouším o jeho celkové hodnocení. Souhrnné výsledky za celý rok jsou rozhodně zajímavé a pokaždé i mne něčím překvapí. Podívejme se tedy společně na konkrétní čísla a jaké závěry z nich vyplývají.

Josef VÁCHAL: Ďáblova zahrádka aneb přírodopis strašidel, vlastním nákladem za přispění sedmi subskribentů, originální 16. výtisk pro malíře Rudolfa Béma (z celkových 17) s rukopisným věnováním autora, 307 stran na ručním papíru, obsahuje 69 barevných dřevorytů a 137 černých dřevorytů, vložek a iniciál; po tisku byly dřevorytové desky zničeny; volné nesvázané listy formátu 33x43cm; luxusní stav, na našem trhu dosud nenabízeno, zcela ojedinělé, perla bibliofilie!!

Netradiční pohled na Řím očima filatelisty a poštovního historika, který přibližuje nejen známé historické pamětihodnosti města, ale mapuje i méně známé budovy a české stopy ve věčném městě.

Odborné zamyšlení nad cenami známek v domácí filatelii s nastíněním výhledu do budoucnosti.

Mimořádně zajímavý článek o rumunských klasických známkách a nejen o nich.

Přehled říšských cenzurních služeben, ke kterým byly směrovány listovní zásilky odesílané z území Říše vč. Protektorátu ČaM a pro některé případy příchozích zásilek do Říše.

Mám už takový zlozvyk, že pokud jsem v zahraničí, už jen ze zvědavosti se snažím navštívit tamní poštovní úřad a poslat odtud alespoň pohlednici. Nejinak tomu bylo i během letošní dovolené v Toskánsku, v oblasti Verlisia. V přímořském letovisku Marina di Pietrasanta, v lokalitě Tonfano (asi 10 km severně od Viareggia), se přímo v centru kromě obvyklých pizzerií, cukráren a obchůdků se vším možným zbožím nachází v přízemním objektu malý poštovní úřad.

FeuilletonŽijeme vo svete ilúzií. V každodennom zreklamizovanom živote sa na nás valia tisícoraké ponuky tovarov a produktov, z ktorých každý sa tvári ako ten naj, ale stačí si ten najprodukt objednať a razom zistíte, že to nie je to, čo ste čakali - že ten prášok neperie tak dobiela ako v televíznej reklame a že ani ten výnos v dôchodkovej správcovskej spoločnosti nie je taký, aký správcovská spoločnosť sľubovala.

Když mě začátkem roku 2006 oslovil pan Christoph Gärtner s tím, že v červnu hodlá uspořádat sálovou aukci zaměřenou zejména na celiny a celistvosti, v duchu jsem si říkal, že je to jen další z mnoha nadšenců, kteří doufají, že se uplatní na přeplněném německém aukčním trhu. Podobných pokusů totiž bylo nejen v Německu za posledních 10 let nespočet. Přesto jsem mu vyhověl a pár celistvostí do jeho 1. aukce poslal. To jsem samozřejmě vůbec netušil, že jsem sice svým zcela nepatrným podílem přispěl k úspěchu první aukce, ale současně se ve svých prvotních úvahách o uplatnění firmy Auktionshaus Christoph Gärtner GmbH na německém aukčním trhu hluboce zmýlil.

V návaznosti na první článek se nyní budu věnovat jiným sběratelským oborům a ukáži, co může Třebíč nabídnout dalším sběratelům. V článku nelze z kapacitních důvodů dokumentovat vše, co je možné objevit, ale ukázky alespoň naznačí, že šanci mají všichni.Takže v tomto pokračování prozatím zůstaneme u papírových materiálů a předmětů.

Regionální sběratelství může být založeno na nejrůznějších základech, podle zaměření samotného sběratele. Známe sběratele poštovních razítek, celistvostí, pohlednic, odznaků, etiket, nálepek, turistických štítků, nouzových platidel a pod. Chtěl bych ukázat, jak může vypadat regionální sběratelství, konkrétně města Třebíče a to zúžené pouze na některé sběratelské předměty. Nebudu se věnovat filokartii, nebo filatelii, protože to jsou obory obsahově objemné, ale moje ukázka bude zaměřena na obory méně rozšířené, či dnes již téměř neznámé.

Pokud mi to čas dovolí, prohlížím aukční katalogy nejen našich, ale i zahraničních firem, a občas si udělám i radost a něco si v cizině koupím, resp. se snažím koupit, protože ne vždy jsou moje nabídky úspěšné. Za poslední 3-4 měsíce jsem při prohlídce německých aukčních katalogů získal několik zajímavých poznatků, se kterými bych se chtěl s vámi podělit.

V Národním archivu, ve fondu MPT č.429 byly nalezeny zajímavé informace, ze kterých vysvítá, jak si Švýcarsko hlídalo svoji neutralitu i za cenu vrácení listovních zásilek s propagandistickými razítky V - Viktoria. Tím zkomplikovalo protektorátní poště kampaň Viktoria, která se potom uskutečňovala pouze na omezeném území a nezasahovala do ostatní Evropy.

Stalo se již tradicí, že po uplynutí kalendářního roku se pokouším zhodnotit, jaký vlastně byl ten náš filatelistický trh. Podívejme se proto společně na souhrnná statistická čísla z roku 2008 a stručnou charakteristiku jednotlivých firem. Pokud jde o výhled na další období, jakákoliv prognóza je s ohledem na současné celosvětové ekonomické potíže značně nejistá.

Pro nejvyšší stranické a státní činitele bylo vyrobeno 6 souborů. V roce 2003 byl v aukci nabízen soubor 9 kusů těchto výsadních tisků (VT) za 750.000Kč, tj. více než 83.300Kč za kus. Na každém VT je kromě originálních otisků rytin celé emise také oficiální název emise (někdy odlišný od údaje ve Věstníku), datum vydání a jména autorů návrhu známky a rytiny. VT budou zařazeny v příštím vydání katalogu 1945-92 do stejné kategorie jako VT 1, Gottwald, (kat. 30.000Kč, ovšem náklad 862ks - tedy více než stodvacetinásobný).

Komentáře k výsledkům filatelistických aukcí u nás, jaké jsou celkové trendy nebo prodejnost v jednotlivých segmentech trhu a pod., o tom všem se mohou zájemci dočíst např. v každém čísle časopisu MERKUR - REVUE, pro který již téměř 6 let píši rubriku „Filatelistický trh". Jak to ale vypadá na aukcích v zahraničí, o tom má většina z nás jen kusé informace. U většiny firem jsou naprostou samozřejmostí luxusní aukční katalogy, tištěné na křídovém papíru a někdy dokonce i v pevné vazbě, které jsou zájemcům (pokud nejsou stálými zákazníky) zasílány proti úhradě 10 - 20 €. Zejména u speciálních aukcí významných firem, zaměřených na konkrétní sběratelský obor nebo poměrně úzkou sběratelskou problematiku (např. Zeppelínová pošta, Sársko, Bavorská číslicová razítka a pod.), se vyplatí uvedenou částku do aukčních katalogů investovat, neboť to jsou doslova učebnice filatelie.

V letošním roce se uskutečnily dvě mimořádně významné výstavy poštovních známek, PRAGA 2008 a WIPA \'08. O historii velkých výstav v Praze podrobně informoval Pavel Aksamit na stránkách časopisu Filatelie č. 6 - 8 / 2008. Jaká je ale historie výstav WIPA? Jelikož jsem v našem soudobém filatelistickém tisku nenalezl na toto téma žádné informace, rozhodl jsem se v tomto krátkém příspěvku uvést stručný přehled vídeňských výstav a o každé z nich napsat pár zajímavostí.

Silná koruna a pokles kurzu amerického dolaru ovlivňuje celou naši ekonomiku a nevyhýbá se ani filatelistickému trhu.

Již delší dobu vycházejí v sousedním Rakousku nové výplatní známky s námětem květin, navíc jde o podobnou situaci jako u nás, kde již několik let (od roku 2003) postupně vycházejí nové výplatní známky "Krása květů". Takže to samo o sobě by ještě nebyl důvod k tomu, abych o tom psal článek.

U příležitosti světových výstav PRAGA 2008 a WIPA 08 byl v obou pořadatelských zemích vydán aršík se stejným námětem: poštovní kočár tažený čtyřspřežím, na cestě z Vídně do Brna v roce 1750. Český aršík byl popsán a vyobrazen v časopise Filatelie č. 9/2008, rakouský však vyobrazen a popsán nebyl. Vzhledem k tomu, že u těchto společných vydání si řada sběratelů zakládá do sbírek i známky, resp. aršíky vydané v jiných státech, považuji za vhodné se zmínit o aršíku vydaném v Rakousku.

K napsání tohoto nečekaného pokračování původního článku z 8.8.2008 jsem se rozhodl na základě osobních poznatků z obou výstav, na kterých jsem se pohyboval téměř po celou dobu jejich trvání, a to nejen jako návštěvník, ale i obchodník a vystavovatel (jen na Praga 2008). Protože světovou výstavu PRAGA 2008 budou hodnotit na stránkách časopisů Filatelie i Merkur-Revue povolanější a navíc prakticky všichni, kteří něco v české filatelii znamenají, pražskou výstavu osobně navštívili, chci se podělit s návštěvníky internetových stránek firmy BURDA Auction s.r.o. o poznatky a postřehy vztahující se převážně k výstavě WIPA 2008.

Republica di San Marino (tak zní její oficiální název), rozprostírající se na ploše 61km2, ze všech stran obklopena Itálií a s necelými 30 000 obyvatel, je mezi filatelisty dobře známa. Její emisní činnost v posledních 5 letech se pohybuje mezi 15-17 emisemi, včetně 1-3 aršíků. Už dlouho dodržuje na naše poměry nezvyklou praxi, že obvykle 5x do roka vycházejí nové emise poštovních známek, takže většinou vyjde 3-5 emisí v jeden den najednou. Ne jinak tomu bylo i letos v létě.

Vzhledem k tomu, že Světovou výstavu PRAGA 2008 pod patronací FIP (12.9.-14.9.2008) a Světovou výstavu WIPA 2008 pod patronací FEPA (18.9.-21.9.2008) od sebe dělí necelý jeden týden a pouhých cca 290km po silnici, je zcela nasnadě, že si obě výstavy částečně konkurují. Jako první museli základní dilema, a to kam přihlásit svůj exponát, řešit vystavovatelé. Někteří měli sice toto zásadní rozhodnutí usnadněno tím, že pro výstavu PRAGA byly vypsány jen některé soutěžní třídy (tradiční filatelie, poštovní historie a jednorámových exponátů), kdežto na výstavě WIPA budou otevřeny všechny výstavní třídy, tak jak je to u světových výstav obvyklé. Pro mnohé vystavovatele to byl bezesporu problém. Majitelé zejména významných exponátů ve třídách tradiční filatelie a poštovní historie se museli rozhodnout, které výstavě dají přednost a není žádným tajemstvím, že řada zahraničních vystavovatelů (zejména ve třídě tradiční filatelie) upřednostnila Vídeň.

Pod názvem "Týden ve filatelii" vychází v časopise Filatelie, a to od č. 6/2008, zajímavý seriál z pera známého publicisty Vladimíra Feldmanna, pojednávající o časovém úseku 7 dnů a o jednotlivých dnech v týdnu, které lze dokumentovat na filatelistickém materiálu. V úvodní části věnované různým "Týdnům" (např. Týden známky v Austrálii, Týden Červeného kříže v Jugoslávii), byla Týdnům filatelie v Japonsku věnována pouze 1 věta: "Japonská pošta už od poloviny padesátých let 20. stol. vydává každoročně jednoznámkovou emisi k týdnu filatelie - protože však motivy na těchto známkách nejsou tradičně filatelistické, uniká to pozornosti mimojaponských sběratelů". Vzhledem k tomu, že tato informace je poněkud nepřesná a v článku chybí jakákoliv ukázka alespoň některé z mimořádně zdařilých a i v zahraničí velmi oblíbených známek, rozhodl jsem se napsat následujících pár řádek.

Krátké pojednání o první československé zálepce.

V Národním archivu, ve fondu č.429 jsem nalezl několik písemností, které se týkají vydání známky Pof.351 k I. sněmu Karpatské Ukrajiny a jejího prodeje. Tyto písemnosti doplňují a upřesňují články, které se objevily jak ve starších, tak i novějších filatelistických časopisech a literatuře. I přesto však některé otázky zůstávají nezodpovězeny a pravděpodobně i nadále zůstanou.

Co nového může přinést podrobná prohlídka aukčního katalogu fy Burda Auction, s.r.o., dokazuje následující krátký článek o objevu mezi nabízenými položkami. Stačí využít možnosti dobrého zvětšení nabízené položky a objevíte i to, co se jinak při běžné prohlídce opomine. Mám na mysli protektorátní mezinárodní odpovědky CMO1.

Komentář Vladimíra Dražana reagující na článek v německém časopise DBZ č. 24/2007 ohledně skutečných počtů úředně nevydaných známek k OH v Los Angeles.

Zájímavý doklad fungování pošty u zásilek vrcholných představitelů minulého režimu.

Několik podrobností k příležitostným razítkům z doby Protektorátu ČaM bylo nalezeno v Národním archivu ve fondu MPT č.429. Z několika málo dochovaných písemností se dozvídáme o jejich používání při poutích u kostela Sv. Antonínka a následně u filatelistické přepážky na poště Praha 1.

Zajímavý článek o smíšených frankaturách doplňkového výplatného složeného z výpomocných a souběžných protektorátních známek čs. původu na prvních definitivních protektorátních dopisnicích vydaných 1. prosince 1939, byl publikován v časopise Merkur-Revue č.6/2007. Autor v něm poprvé upozorňuje na vzácné a dosud opomíjené celistvosti se smíšenými frankaturami, které se mohly vyskytovat jen teoreticky po dobu prvních 15 dnů od vydání prvních protektorátních dopisnic a dokazuje, že bez přispění sběratelů a obchodníků, tyto celistvosti prakticky nemohly z potřeby poštovního provozu vzniknout. Jejich existenci přirovnává k vzácným smíšeným frankaturám prvních čs. dopisnic s obrazem Hradčany se známkami rakouského původu z roku 1919.