Prohlížíte si aukci v archivu, v této aukci již nelze dražit!
Aukce 74 / Papírová platidla / Čechy a Morava 1939 - 1945
warning
info
Aktuálně běží Sálová aukce 78, kde můžete najít podobné položky a dražit!
Aukce 74 / Papírová platidla / Čechy a Morava 1939 - 1945 - Informace
Papírová platidla Protektorátu Čechy a Morava
Po záboru českých zemí 15. 3. 1939 zůstávaly na území nového "Protektorátu" v platnosti dosavadní československá platidla. Vznik samostatné protektorátní "Koruny českomoravské" byl sice chabým, ale přeci je nějakým úspěchem domácí vlády; německá správa zprvu chtěla na území Protektorátu zavést jako měnu Říšskou marku. Krátce po okupaci byly do oběhu uvedeny tzv. "mobilizační státovky" v hodnotě 1 a 5 korun, připravené v roce 1938 pro případ války, a označené přetiskem s německo-českým textem.
Příprava nových protektorátních státovek a bankovek probíhala v poměrně rychlém tempu, aby v oběhu co nejdříve nahradily peníze bývalého Československa. Vyznačují se německo-českými texty, poměrně chudou škálou tlumených barev a nepříliš nápaditou grafikou. Na nižších nominálech se jako hlavní motivy objevují ideální typy árijských lidí, vyšší nominály nesou portréty historický osobností, které byly v očích okupační správy významné pro česko-německé soužití - Petra Brandla, Petra Parléře a sv. Václava. Tyto rytiny po technické stránce patří k vrcholům české bankovkové grafiky vůbec.
Některé protektorátní bankovky musely být posvém vydání dodatečně upravovány. Například v roce 1940 vydanou padesátikorunovou státovku podle návrhu Maxe Švabinského později musela nahradit státovka nového typu, neboť děvče na původním platidle se tvářilo "příliš sebevědomě a vzdorovitě". Nedostatek bankovek vyšších nominálů mělo vyřešit vydání zásob prvorepublikových pětitisícikorun označených protektorátním přetiskem. Nacisté se však domnívali, že oběh platidel s názvem bývalého státu by na Čechy mohl působit povzbuzujícím dojmem, preferovali raději vydání graficky jednoduché bankovky protektorátní s portrétem sv. Václava. Její tiskové podklady později posloužily při vydávání prvních bankovek osvobozené Československé republiky.
Svébytným fenoménem jsou poukázky židovského ghetta v Terezíně. Jejich vznik iniciovali Němci roku 1943, kdy byly vytištěny poukázky „Banky židovské samosprávy“, vydané v hodnotách 1 - 100 korun. Jimi byli vypláceni uvěznění Židé a svou úlohu sehrály zejména při návštěvě delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže, kdy pomáhaly vzbudit iluzi autonomie Terezína v rámci Protektorátu.