Archiv / Odborné články / Devítiblok Magyar Posta po 100 letech poprvé v aukci
27.02.2017 Autor: Ing. Josef Chudoba, Ph.D.; Počet zobrazení: 7112Jestliže nejvzácnější československá známka je žilkovaná čtyřkoruna s převráceným přetiskem, tak nejvzácnějším blokem je zcela určitě devítiblok 20 filérovky Magyar Posta. Tato původně maďarská známka s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 se mezi sběrateli těší značné oblibě. Ta je dána zejména velmi nízkým nákladem 100ks a s tím spojenou vysokou katalogovou i tržní cenou, a také skutečností, že jako jediná rarita byla prodávána na filatelistické přepážce poštovního úřadu Praha 1 a nebyla dodávána do tzv. ministerských sérií.
|
Stokusový arch známek 20 filérů Magyar Posta byl přetisknut společně s ostatními archy uherských známek s odlišným nápisem Magyar Kir. Posta. Způsob, jakým se tento arch dostal mezi ostatní archovinu, nebyl prozatím vysvětlen. Některé úvahy předpokládají, že se tak stalo při převzetí známek z poštovních úřadů při změnách hranic na jižním Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Každopádně nebyl mezi ostatními archy rozpoznán a ušel kontrole nejen zaměstnanců pošt, ale i filatelistů. První zmínka o této známce pochází až z 15. listopadu 1920, kdy v časopise Český filatelista je na straně 165 uvedeno, že známky „koupil v poslední době u filatelistické přepážky člen našeho klubu (40 kusů) a o jejichž existenci se vůbec nevědělo". Objevem známky se také zabývá i vzpomínkový článek J. Krause Reportáže z počátků naší filatelie, kde se autor snaží vyzpovídat majitele několika jejich exemplářů Z. Kratinu. Kratina říká, že horní část archu (uvádí 50 ks) zakoupil obchodník Ing. C. F. Stoupa, který měl zajít za přednostou filatelistické přepážky Tomanem s žádostí o další exempláře. Toman po zjištění existence známky prohlédl skladové zásoby a našel zbývající část archu. Ověřit tuto teorii již dnes není možné, protože v dobových inzerátech známku nikdo nenabízel. |
Takřka po sto letech od svého vydání je nejvzácnější blok československých známek poprvé ve své historii nabízen v aukčním prodeji a nepochybně bude ozdobou nejvýznamnější sbírky či investičního portfólia. |
![]() | ![]() | ![]() |
Los 1772: Pof.107a, Ženci - MAGYAR POSTA 20f hnědá, UNIKÁTNÍ KRAJOVÝ 9-BLOK (!), obsahuje všechny 4 typy přetisků ve spojených typech; katalog Pofis 1.800.000Kč, katalog Merkur 2.550.000Kč, v zásadě se jedná o chybotisk s nezpochybnitelným nákladem 100ks - pouze 1 arch!; tento blok vyobrazen např. v publikaci "J. Karásek: Vzácnosti čsl. známek" na str. 63, z dalších celků známy pouze dva kusy 4-bloků a jedna krajová 2-páska, vystaveno a oceněno na "MonacoPhil 2004" a "Washington 2006", nejvzácnější blok emise PČ 1919, jeden ze stěžejních eluzivních kusů sbírky Ludvíka Pytlíčka i celé československé meziválečné filatelie. Vedeno rovněž v zahraničních katalozích: Stanley Gibbons Stamp Catalogue 5/2012 - £126.000++; Scott Standard Catalogue 2017/2 - $90.000++; Michel Mitteleuropa 2016 - 58.500€++. VYVOLÁVACÍ CENA: 1.500.000Kč / ODHADNÍ CENA: 2.000.000Kč - 3.000.000Kč. |
Použitá literatura: 1. Lešetický, J. Pošta Československá 1919 - Monografie starorakouských a uherských známek s tímto přetiskem, s katalogem všech vydaných přetisků i odrůd a s autentickými čísly nákladů. Královské Vinohrady : B. Šubrt, 1920. 2. Šula J. A ještě přetisky československé pošty 1919. Český filatelista. 1920, str. 165. 3. Kraus J., Reportáže z počátků naší filatelie. Filatelie. 1974, str. 562-563. 4. Vzácná návštěva ve zkušebně. Tribuna filatelistů. 1936, str. 21-22. 5. Beneš F. Určení TD u některých ojediněle se vyskytujících známek s přetisky PČ 1919. Filatelie. 2005/4, str. 12-15. 6. Karásek J., Michele A., Svoboda B. Monografie československých známek, díl II, Poštovní filatelistická služba, Praha, 1971 7. Karásek J. Vzácnosti a zajímavosti československých poštovních známek, Nakladatelství Merkur-Revue spol. s r.o., Brno 2000. 8. Karásek J., Mareš J. Pošta československá 1919; použití přetiskové desky známky 20 f Magyar Posta. Filatelie 1983, str. 458. 9. www.burda-auction.com 10. www.filaso.cz |
Autor: Ing. Josef Chudoba, Ph.D. (27.02.2017)