10.2.1919 hodnoty 2 haléře a 5 haléřů, 20.12.1920 hodnota 10 h
Autorem návrhu prvních československých známek tohoto druhu byl opět profesor Alfons Mucha, jehož jméno je uvedeno na každé známce v levém dolním rohu. Kresba představuje dvě holubičky sedící na lipových větvých a v zobáčcích drží srdce, pod nimi v hodnotovém štítku s číslicí 2. U dalších hodnot byla původní hodnotová číslice 2 přelepna proužkem papíru s novou hodnotovou číslicí 5, resp. 10. Přesný technologický postup výroby od předlohy až po zhotovení skleněných negativů tiskových desek není znám, nedochovaly se z té doby žádné doklady. Předpokládá se, že byl zvolen stejný postup jako při tisku emisí Hradčany, Novinové a Doplatní, vytištěné knihtiskem ve stejné tiskárně jako spěšné známky, v České grafické unii. Tiskové desky (TD) obsahovaly 100 známkových polí (10x10), dole počitadla a nemají desková čísla či jiné označení. Pro hodnotu 2 haléře byly použity 4 TD, pro hodnoty 5 h i 10 haléřů 2 TD. Tiskové formy byly buď 4-deskové, nebo 2-deskové.
Spěšné známky 2 h a 5 h se vyskytují v různých barevných odstínech, hodnota 2 h od světle červenofialové až po černofialovou, známka 5 h dokonce od světle zelené přes olivově zelenou, až po tmavě zelenou. Všechny 3 hodnoty měly být vytištěny na žlutém papíru, přesto se v roce 1919 dostaly k poštovním přepážkám v malém množství spěšné známky vytištěné na bílém papíru s rastrem, v katalozích Pofis jsou vedeny jako úředně nevydané. Hodnota 2 h byla vytištěna v nákladu 26,6 milionu kusů, hodnota 5 h 12 milionů a 10 h jen 5,43 milonu kusů, všechny nezoubkované. Různá zoubkování, evetuelně průpich nebo průsek jsou vždy soukromého původu, známky s tzv. ministerským zoubkováním ŘZ 11 1/2 nebo 13 3/4 pocházejí z darů ministerstva pošt a telegrafů. U hodnot 2 h a 5 h existují svislá 2-známková a 4-známková meziarší, stejné hodnoty na žlutém papíru, nezoubkované nebo s ŘZ 13 3/3 byly opatřeny přetiskem VZOREC v černé barvě. Platnost spěšných známek 2 h haléře byla ukočena 30.4.1921 v důsledku zvýšení poštovních sazeb za spěšné dorušení, známky 5 h a 10 h zůstaly v platnosti až do 31.7.1924, přesto že byl příplatek za spěšnou přepavu k 1.1.1922 zrušen.