Papírová platidla na českém území do roku 1918
První bankovky habsburské monarchie, a tedy i první bankovky platné na území dnešní České republiky, zavedla Marie Terezie roku 1762. Jejich emitentem byla vídeňská městská banka a od jejich německého označení "Wiener Stadt-Banco-Zettel" pochází i dodnes občas užívané pojmenování "bankocetle" či "bankocedule". Žádné z nejstarších bankocetlí se v originále nedochovaly. Protože plnily roli směnek, byly po ukončení platnosti všechny veřejně páleny na znamení vyrovnání dluhu. Jejich vzhled je znám pouze z formulářů, kterými bylo oznamováno jejich vydání, jež však byly tištěny ze stejných desek, jako originály. Rovněž další emise 18. století se dochovaly přinejlepším jen v několika jednotlivých originálních exemplářích.
Napoleonské války vedly ke zvýšenému vydávání bankovek, kterými byly kryty válečné výdaje říše. Postupem doby rostl význam bankovek v penežním oběhu, což se projevilo i na jejich vzhledu. Bylo opuštěno do té doby praktikované ruční psaní pořadových čísel a vlastnoruční podepisování jednotlivých exemplářů úředníky. Přidávány byly nové ochranné prvky mající zamezit snadnému napodobení, ve 40. letech se např. poprvé objevují ve výzdobě bankovek figurální motivy provedené jemnou rytinou. V 70. letech už vnější vzhled bankovek vesměs odpovídá našemu chápání bankovkové grafiky, jako hlavní výzdobný prvek však slouží figurální alegorie a anonymní portréty ideálních typů lidí. Většina bankovek z 19. století se řadí mezi vzácné.
Po měnové reformě v roce 1892, kterou byly krejcary a zlaté nahrazeny haléři a korunami, vyšly roku 1900 i první bankovky znějící na novou měnu. Jinak však korunové bankovky po výtvarné stránce pokračovaly v dosavadní tradici, pouze klasicistní styl rychle vystřídala secese. Po vypuknutí I. světové války byly tištěny i do té doby neobvyklé bankovky nižších hodnot, aby nahradily mince z drahých kovů, které si obyvatelstvo začalo schovávat pro budoucnost, takže z oběhu zcela vymizely.
V revolučních dnech podzimu 1918 vyšly poslední rakousko-uherské bankovky. 25 a 200 koruny byly tištěné narychlo a pouze po jedné straně. Bankovka s nezvykle vysokým nominálem 10.000 korun, poslední bankovka Rakousko-Uherska vůbec, již na našem území obíhala pouze sporadicky v rakouském příhraničí.